NATT & KONĚ

ROK 2010

---

 

srpen 2010  Kačenka na prázdninách aneb život divokého koně :-)

 

 Jak jsme stavěli ohradu, to už všichni víte. Jak ale Kačenka strávila druhý prázdninový měsíc, o tom už tento zápis.

 Kačenku jsem rovnou z Machova vezla do malé vesnice u Zlaté Olešnice, kde měla strávit následující měsíc celodenním pobytem na obrovské pastvině. Spolu s Káčou tam samozřejmě byla Kristýnka, která mi svou přítomnost dala hned první večer dost jasně najevo. Štěstí v neštěstí se mě naštěstí letos drží, a tak to moje tvrdá hlava přežila bez újmy, zub už mám spravený, ruka nebolí a vlastně by ani nikdo nic nepoznal. :-) Holkám tedy začal společný život ve výběhu o rozloze cca 2ha a vypadaly, že to budou snášet velice dobře. Z boxové Kačenky se stal divoký kůň, ale na mě nezapomněla. Stačilo zvolat „Bubííí“ a z ohrady se ozvalo zařehtání, takže u mě spokojenost. :-) Na jídlo se nakonec Kačenka naučila přijít na zavolání. Kopec dolů brala cvalem, až lítaly drny, byla to sranda. :-) Holky vždycky otestovaly, co má k jídlu ta druhá, protože jeden nikdy neví, jestli v tom druhém kyblíčku náhodou není lepší papání. :-) Ze začátku jsem měla strach, aby nepřervaly ohradu, i když byla pod proudem a někam neutekly a také, aby nám je někdo neodvedl, protože na první týden jsme jim nechali ohlávky. Moje obavy však byly zbytečné. Trošku nešťastné byly kobylky z much, ale s tím se musí počítat, život divokého koně je prostě boj. :-) Před povodněmi jsme obě odvezly do Šimonovic. Káča měla jet další den na závody a Kristýnka se vezla na kování. K závodům vlivem deště samozřejmě nedošlo, takže si holky odpočinuly pár dní v boxech a zase jsme je převezli zpátky do Lhotky. Dvakrát jsme zde vyrazily na výlet po místním kraji. Výhledy byly luxusní, ale možná by se nám hodil při tom našem cestování průvodce. :-) Jednu vyjížďku jsme zakončili luxusním dostihem, druhou pak návštěvou hospody (kromě pneumatik, deštníků, kyblíčků a prádla, nemá Kačenka v lásce ani půllitry :-/). Pro mě to byla moc pěkná změna a myslím, že i Káča si prázdninový pobyt užila. V půlce měsíce jsem tak trochu neplánovaně odjela na dovolenou, Tom ale řekl, že se o holky postará. Nakonec je převezl opět do Šimonovic, protože měl před sebou 5-ti denní koňovací kurz. Kačenka nakonec zůstala v Liberci celý týden do dalších plánovaných závodů. Poslední srpnový víkend jsme totiž vyráželi na Křižovatky do Lučan. O tom už ale v jiném článku… :-)
Závěrem ještě poděkování Lubošovcům i Tomovi za péči o Kačenku v době mé nepřítomnosti, moc díky.

  

  

---

  

12. 8. 2010  ZZVJ - JK Mělník

 Ve čtvrtek jsem se byla po dlouhém roce a čtvrt podívat na závodišti v Mělníce. Tentokrát jsem ovšem nejela vyhrávat mašle, jela jsem dělat čtečku drezurní úlohy, psychickou podporu a ve volných chvílích jsem fotila a vzpomínala na to, jak jsem zde licenci dělala já. :-)

 Brzy ráno, když už jsem propadala panice, že je něco špatně, mě vyzvedl Kája. Já – šikulka jsem totiž měla posunuté hodinky o 10min dopředu a tak, když už pro mě nikdo čtvrt hodiny nejel, začínala jsem se bát, že jsem snad popletla datum. :-) Cestou mě Kája úmyslně povozil po skoro celých Čechách, ale nakonec jsme v půl deváté úspěšně zakotvili na území JK Mělník. Všude už byla spousta lidí a všichni tam tak různě více či méně nervózně pobíhali. Holky jsme zastihli těsně před psaním testů. Na opracovišti trénovaly místní, jedna slečna dokonce měla Jitřenku (poničku, na které jsem tu já před dvěma roky skládala zkoušky. :-)) Jako vždy se začínalo drezurní úlohou Z2. Střídavě jsem se koukala, jaké výkony tu lidi podávají, hlídala pořadí jezdců a fotila holky na opracovišti. První jela Lucka s Johnym. Vzorně jsem jim přečetla úlohu a myslím, že oba zajeli moc pěkně. Po pár lidičkách přišla na řadu Majka s Centrosem. Ta také předvedla úlohu bez chyb. Po drezuře následovalo předvedení koně a pak byla vyhlášena pauza. Dala jsem si trošku do nosu a už jsem se těšila na skokovou část. Z naší ekipy šla první Majka s Centíkem, kteří zajeli moc pěkný parkur. Lucka měla také Centíka, s kterým taktéž odskákala všechno v pohodě. Po pauze následovalo vyhlášení. Rozhodčí se netvářili moc nadšeně, z předvedených výkonů moc šťastní nebyli. Myslím, že tři lidi z osmnácti neuspěli v praktické části, ovšem to nebyl případ holek. Ty všechno úspěšně zvládly a rozhodně se za svoje výkony nemusejí stydět. Obě dostaly potvrzení o splnění zkoušek a tradiční „mělnický hrníček“. Nakonec mi ještě holky ukázaly, kde poslední čtyři dny bydlely, já si dala druhý oběd a pak jsme s Kájou totálně narvaným autem vyrazili zase zpátky do toho našeho propršeného kraje. Byl to moc pěkný výlet. Holky těším se, až se jednou sejdeme někde na Z-tku a všem ukážeme, jak se to (ne)dělá. :-)))

      

---

   

30. 7. - 1. 8. 2010  Na výletě v Machově II

Opět jsem vyrazila do Machova, tentokrát i s Kačenkou. Strávily jsme tam sice jen krátkou chvíli, ale bylo to jako vždy príma. :-)

 Do Machova jsme dorazili v pozdních hodinách. Kačenku jsme ubytovali do volného boxu, Kristýnku do provizorního v uličce, jak tomu bylo v Dubnu. Byl večer, my byli hladoví a tak jsme se společně s Mílou a Míšou vydali na jídlo ke Skřivanovi. Opět luxusní záležitost. Dostali jsme všichni guláš a povídali jsme, co je nového. Machovští povídali především o jejich dovolené na Djerbě, takže jsem tak trochu tiše záviděla. :-) Lístek s objednávkami se nám pomalu plnil, hlavně čárky u piva přibývaly neskutečným tempem. Jsou tam hrozní alkoholici. :-) Po jedné hodině ranní už se mi pomalu začali klížit víčka a už ani nevím, kdy přesně jsme odcházeli. V noci jsem šla ještě zkontrolovat kobylky, které byly spokojené a moc nechápaly, proč je ruším. S Tomem jsme si vytáhli spacáky a ustlali si ve stáji na slámě. Spalo se nejvíc nejlíp. :-) Ráno jsem se šla pozdravit s jalovičkami, které nocovaly kousek ode mě. Bezkonkurenčně nejlepší byla Zlatuška. Telátko mi na každou větu odpovědělo hlasitým "bůůů", prostě luxus. Já si ráda po ránu takhle pokecám. :-) Po kravičkách jsem se šla ještě poňuchňat s Kačenkou, urobila nějakou tu ranní hygienu a pomohla Míše s krmením koníků. Míla odjel brzy ráno na dojení, tak jsme počkali až se zprovozní Tom a vyrazili na náměstí pro snídani. Vybrali jsme všechny zbylé rohlíky, byli jsme na nás právem pyšní. (Teda jen do té doby, než pán donesl novou várku.) Nakoupili jsme si na celý víkend, cestou zpět se stavili v kravíně pro čerstvě nadojené mléko a vrátili se zpět. Velkolepě jsme posnídali a pak vypustili koníky. V průběhu dne jsme vyrazili na oběd, já Míše pomohla s kydáním boxů a kluci asi řádili s traktorem nebo se byli postarat o kravičky. Na večer jsme vyrazili na vyjížďku po okolí, mají tam opravdu nádhernou přírodu, takže jsem se celou dobu kochala krásnými výhledy. Moc jsem litovala, že nebyl po ruce foťák. Vrátili jsme se po deváté večer, obstarali koníky a pak se šlo do bytečku na večeři. :-) Podávali se buřty. Zase jsme povídali, ale tentokrát jsme vyhlásili večerku o dost dříve. Další noc byla krušná. Kačence asi neudělala dobře kombinace vitamínů se sladovým květem a celou noc flémovala, hrabala a občas vztekle kopla do boxu. Měla jsem nervy, jestli není něco špatně, za noc jsem ji šla několikrát kontrolovat a moc jsem toho nenaspala. Naštěstí byla asi jenom navztekaná z pokažené večeře. Ráno jsme vypustily jen několik koní, naši zůstali v boxech. V plánu byla ještě jedna vyjížďka, tentokrát jsme vyrazili na oběd. Kačenka po celou dobu mého hodování byla přivázaná ke stromu a chovala se nejvíc nejvzorněji. Jako kdybych ji takhle vázala pořád. Prostě profík. :-) Opět krásné výhledy a dobré jídlo. Jen to občasné poklusávání cestou zpátky mi nedělalo úplně dobře. :-) Po návratu jsme nechaly kobylky ještě hodinku odpočinout. Tomáš se vyhrnul na záchranu počítačů, já pobalila věci a připravila nás k odjezdu. Na cestu jsme od Míly dostali luxusní seno, za které moc děkujeme (holkám nesmírně chutná :-)) a vyrazili za dalším dobrodružstvím.

     

 

---

  

3.-5. 7. 2010  Na výletě v Machově I

 Ku příležitosti převozu Krtečka jsem si udělala výlet do Machova. Je to tam opravdu nejvíc nejkrásnější, kdo tam nebyl, nemůže pochopit.

 Původní plán byl odjezd ve 3hod z Jablonce, kdo ale zná Toma (alespoň průměrně), musí mu být jasné, že tenhle čas jsme rozhodně nedodrželi. :-) Nakonec jsem s batohem plným věcí a spacákem opouštěla domov kolem páté hodiny. Ve Smržovce jsme nabrali Anču s Krtečkem (Krťu do přepravníku, Anču na sedačku v autě - v případě Krtečka by to totiž šlo i prohodit :-)) a pokračovali dál. Tom klasicky zabloudil v Trutnově, ale dorazili jsme. Míla v traktoru sbíral na loukách seno, naproti nám přišla Míša. Přivítali jsme se a vyložili Krtečka, který bude v Machově až do konce prázdnin. (Možná i proto dostal V.I.P. box kompletně ze slámy, a to doslova. :-)) Pomohli jsme zavést domů i ostatní koníky a rozdat jim večeři. Protože už bylo docela pozdě, Míša rozhodla, že si rozděláme oheň a naplníme břicha opečenými buřty. To už dorazil i Míla. Klábosilo se, cinkaly láhve od piva a vzduchem létaly příhody a novinky posledních dní. Kolem jedné ráno, když nás síly pomalu opouštěli, jsme se postupně začali rozcházet do svých pelechů. Kromě nás tří zůstávali přes noc ještě další lidé, takže Stáj v Dolou připomínala spíš místní ubytovnu. Spalo se všude. V posteli, na gauči, pod širákem, na slámě (můj případ :-)). Noc byla krásná, ráno ještě krásnější. Probudila jsem se do nádherného dne, pomohla s krmením a kochala se přírodou. Tom nám zajel pro snídani, takže jsme dopoledne všichni luxusně hodovali. Někteří nás opustili, jiní zůstali ve stáji a nás pět vyrazilo na výlet do přírodní rezervace Ostaš. Počasí vyšlo nádherně, takže se nám nabídly pohledy na rozmanitou soustavu skal, jeskyní, chodeb a další bizarní útvary. Po cestě jsme všichni udělali spoustu fotek a pak vyrazili na oběd. Odpoledne jsem dostala Jessku pod sedlo a spolu s Míšou na Lagunce a Ančou na Krťovi jsem vyrazila na projížďku. Ke konci jsme si s Jessie (o něco větší Kačenka) udělaly, jak říkají místní, fotku. Ne, že bychom pozóvaly a někdo nás vyfotil (to by byla ta příjemnější varianta), Jessince ujely na trávě všechny čtyři a obtiskla nás, tedy hlavně moje pravé chodidlo, na které dopadla, do země. Večer jsme se byli podívat na západ Slunce a poté zašli do místní hospody „U Božky“. Trochu jsme ještě popovídali, popili a vyslechli legendární písničku „Příšera ze šera“ od majitele lokálu. :-) Další noc jsem strávila na rozkládacím gauči, což už zdaleka nebylo tak luxusní jako spaní na slámě. Natažený sval na krku cítím ještě teď. Ráno jsme sbalili všechny věci, rozloučili se a v 8 už jsme vyráželi zase zpátky domů. Měla jsem se krásně a moc se mi pryč nechtělo, ale nevadí...za 3týdny mě tam mají zas, i s Kačenkou! :-)

  

  

---

 

1.-5. 4. 2010  Velikonoční prázdniny v Machově

 V Machově je prostě krásně, sem budu vždycky ráda jezdit. Opět jsem si přivezla spoustu pěkných zážitků (původně měl tento článek rozsah přes dvě A4 :-)), poznala nové lidi a užila si príma výlet s Kačenkou.

 Tomáš Míše sliboval, že dorazíme ještě za světla, díky tomu, že se ale ještě ve čtvrtek daňově přiznával, jsme do Machova přijeli samozřejmě za tmy. Přivítali jsme se s Mílou i Míšou a šli se společně podívat do stáje. Před cestou jsme totiž řešili problém, kam ubytujeme naše koně. V Dolou mají sice již 9 krásným boxů, ale taky již 9 ustájených koní. Míša tedy ve čtvrtek dopoledne zapojila fantazii a v uličce vytvořila dva provizorní boxy. Kačenka jakožto šampiónka zabrala box po Lagunce, která po několik dalších dní trávila noc "na chodbě", stejně tak jako Kristýnka.  Koně jsme nechali svému osudu a šli se ohřát do bytečku (v té době jsem ještě nevěděla, že už to byteček opravdu je). Hned jak jsme otevřely venkovní dveře, čekalo mě první překvapení. Kde se vzala, tu se vzala - předsíň. :-)  Když jsem otevřela druhé dveře, čekalo mě ještě větší překvapení – obývací pokoj. Tam, kde kdysi stála váha na krávy a kde byly špinavé stěny od podlahy ke stropu, nyní byla luxusně zabydlená místnost. :-) S hlasitým „no týýý jo“ jsem se posadila do křesla a do té doby než přišli kluci, jsem vlastně jenom tupě zírala kolem. Tom vstoupil s podobně udiveným výrazem, akorát se vyjádřil pomocí chlapáčtějšího citoslovce údivu. :-) Překvapeni jsme tedy byli oba a to jsem ještě nepodotkla, že další novinkou byl vánoční dárek - pejsek Apač. :-) Večer jsme si dlouho dobu povídali, pak něco pojedli, trošku popili a když už hodiny dávno ukazovali víc jak půlnoc, odebrali jsme se ubytovat do penzionu.
 Ráno jsem se probudila do zasněžené krajiny. Měla jsem s sebou všechno možné, ale termoboty vážně ne. Dali jsme si snídani a pak odjeli do místní samoobsluhy nakoupit „machovským“. Už při průchodu dveřmi na mně spočinul zrak snad všech nakupujících i prodavačů. No jo, neznámá na vesnici. :-)) Když jsme dorazili do stáje. Tomáš se odebral do bytu, aby se mohl převléknout v teple a já šla zkontrolovat koníčky. Od stáje už mi ale šli naproti dvě úplně jiná čtyřnohá zvířátka - krávy. :-) Někdo je při ranním krmení zapomněl zavřít a tak se zřejmě holky rozhodly pro menší výlet. Když jsem stála kravám tváři v tvář zoufale jsem se pokusila uplatnit prvky horsemanshipu a roztočila jsem šňůru od pouzdra na fotoaparát. To totiž byla jediná věc, kterou jsem při sobě. Překvapivě to s jalovicemi ani nehnulo. Naštěstí bylo po ruce dřevěné prkno, s kterým jsem jednu z krav něžně poplácala po zadku. Holky se zřejmě nechtěly prát a tak otočily svoje rohaté hlavy a celkem snadno se nechaly odnavigovat zpátky. Misi jsem tedy úspěšně splnila a hrdě jsem se prohlásila za pasáčka krav. :-) Po této události jsme se všichni odebrali do stáje, nasedlali každý něco čtyřnohého (pro jistotu lichokopytého) a vyrazili do terénu. Sníh a Kačenčiny přední podkovy nedělaly dobrotu, každopádně hodinu a půl dlouhá vyjížďka byla pěkná a plná muflonů. Po návratu jsme si dali něco k obědu, Míša s Mílou odjeli přepravovat koníka a já s Tomášem jsme se vyzbrojili vidlemi a kolečkem a šli kydat. Nejvíc mě nebaví kydání boxů, kde jsou jak piliny, tak sláma. Co myslíte, že mají v Dolou? :-) S Tomem jsme se postupně stali sehranou dvojkou a dovedli jsme všech 9 boxů k dokonalé čistotě. Naše kobyly trávily mezitím odpoledne v odděleném výběhu, na ostatní koníky ovšem viděly a mohly se s nimi i poňuchňat. :-) Kačenka se stala prasátkem týdne již první den, kdy byla jako jediná zválená a zabahněná od hlavy až ke kopytům. Večer se jí navíc povedlo přervat lanko, naštěstí ale nehodlala mít noční stezku odvahy po vesnici a nechala se v pohodě chytit. Po společné večeři, kterou jsme si dali i s Jíťou, která přijela na víkend, následovala další večerní debata. Opět jsme se odebrali někdy pozdě do svých postýlek a těšili se na další den. 
 Na sobotu naplánovala Míša Tomovi podobné povídání o horsemanshipu, jaké jsme mohli slyšet v loni v hospodě u Votočků. Mezitím, co se koníčci spokojeně pásli ve výbězích, sešli se téměř všichni majitelé ustájených koní a začalo se s prezentací. Tomáš s sebou měl spoustu pomůcek, knížek i DVDéček, takže proběhla i ukázka v praxi. :-) Po tříhodinové akci jsme se začali pomalu sbírat a chystat koníky (já tedy chystala prasátko – opět), aby se mohlo vyrazit do terénu. Večer jsme se vydali na „pravou nefalšovanou československou disko-rockotéku“ do Police nad Metují. Akci režíroval DJ Šuplátko. :-)) (Trošku neprávem mám teď jedno jeho tričko, které bylo jako cena v tombole. Ale věřte, že já jsem v tom absolutně nevinně. :-)) Na zábavu jsme dorazili poměrně pozdě, ale ještě jsme stihli dvě ze čtyř vystoupení místní taneční skupiny. A jinak jsme trsali, trsali a trsali a spát jsme šli někdy k ránu.
 V neděli jsme místo poklidného dopoledne chytali zaběhlou kobylku neznalou kraje, kterou přivezli dva dny předtím Míla s Míšou. Vše nakonec mělo šťastný konec, když se Pája (kobyla) našla u jedné paní, která měla také koně a odvedla se zpátky domů. Odpoledne museli machovští zajistit kravičky a protože byla trošku nestíhačka, odjeli jsme s Tomem na vyjížďku sami. Po návratu posloužila  Kristýnka Tomášovi při předvedení základních cviků, o kterých mluvil při sobotní prezentaci. Večer jsme se ještě naposled sešli v bytečku. Míša to zalomila nejdříve, ale po hodině spánku, kterou naspala noc předtím, se jí nikdo nedivil. Já jsem klimbala tak trochu taky, takže se vedla především pánská diskuze o zemědělství, dotacích a tak. Tentokrát jsme odcházeli už o půlnoci, rekord. :-) Na Velikonoční pondělí jsem kromě klasické pomlázky dostala od Míly bičíkem, to abych neuschnula. Tomáš se pak rozhodl, že si chce udělat exkurzi po kravíně a odjel spolu s Mílou nakrmit kravičky. Já s Míšou jsme obstaraly koníky a začaly pomalu kydat. Plánovaný návrat kluků byl v poledne, to byste je ale nesměli znát. Vrátili se někdy kolem druhé a ani jeden nechápal, proč se na ně tak mračíme. Nakonec, ač už trošku neplánovaně, jsme vyrazili na poslední naši vyjížďku. Výlet se chýlil ke konci. Po příjezdu jsme jen rychle sbalili věci, rozloučili se a vyrazili na cestu zpátky.
 Opět to byl krásný výlet, pohodová dovolená, odpočinkové prázdniny. Na příště doufám, že i já absolvuji exkurzi po kravíně a oba (já i Tom) si vyzkoušíme nějakou tu stračenku podojit. :-) Děkujeme za dovču, měli jsme se nejvíc nejlíp. :-)

         

 

---

 

26.3. - 1.4. 2010  Kačenčin týden na ranči u Kyksů

 Aneb na chvíli ještě zálesáckým koněm než budeme zase šampiónkou. :-)

28. 2. 2010  Skijöring - Prezidentská chata

 Koňská část osazenstva Prezidentské chaty nelenila a ještě než se Kačenka začala zbavovat prvních zimních chlupů, uspořádala pro veřejnost sranda závody ve skijöringu. Vítáni byli všichni jezdci se svými koňmi a lyžaři, snowboardisty nebo bobisty. A samozřejmě nechybělo ani fandící publikum, místní běžkaři, co právě jeli kolem a „podržkoně nebo lyže“. :-)

 Bylo jasné, že si musím udělat výlet do Bedřichova, jelikož se chystala fajn akce a navíc se rýsovala dobrá příležitost k dalšímu otestování mého nového fotoaparátu. (Bohužel, jak uvidíte na fotkách, po celou dobu bylo zataženo, a tak mám většinu snímků doslova černobílých:-(.) Aktivně jsem se zúčastnit nemohla, jelikož jsme s Kačenkou měly v únoru menší nehodu, která se podepsala především na její levé zadní kejtičce. Navíc těm, kteří nás už trochu znají, muselo být jasné, že bychom to všechno vyhrály. :-)) Až by totiž Kačence došlo, že má „něco navíc“ za zadkem, bylo by to jistě hodně rychlé a také hodně zajímavé. :-) Původní snaha byla, vytáhnout závodit zálesáckou Kristýnku, což napadlo Toma. Provedli jsme jeden pokus, kdy já seděla v sedle a Tomáš lyžoval. Povrch nebyl ideální, ale nakonec jsme to, myslím, zvládli pěkně. Alespoň Tom vypadal nadšeně a Kristýnka si nestěžovala. :-) Od nápadu jsme nakonec přeci jenom upustili, jelikož Kristýnka před závody měla delší volno. Je potřeba ji ještě trošku nasvalit, než se s ní pojede vyhrávat. :-) Na Prezidentskou jsme dorazili na čas, a tak jsem žhavila foťák už při prvních závodnících. Někteří evidentně trénovali slalom již doma a jeli jako zkušení profíci. Myslím, ale, že většina se přišla především pobavit a minimálně jedna dvojice z nich zastávala názor, že poslední místo je taky místo. :-) Další disciplínou byla „barelová jízda“. Opět tu byla možnost vidět množství zajímavých momentů. :-) Někteří koníci svištěli mezi barely, další zase, co nejdál od nich. :-) V pořadí třetím závodem tohoto dne byla jízda na boulích. Tu jsem ale neviděla, jelikož už mi byla taková zima, že jsem se rozhodla vyměnit na chvíli venkovní podmínky za příjemnou vytopenou hospodu a teplý čaj. S Tomem jsme se vrátili na poslední disciplínu, kterou byly skoky. Můstek byl připraven, závodníci také. Cecil předvedl demonstrativní ukázku a pak už se všichni pěkně postupně rozjížděli vstříc novým zážitkům. Diváci i přes nevlídné počasí fandili a povzbuzovali k lepším výkonům. Bylo to příjemně strávené zimní dopoledne a už se těším na další závody, které si pro nás Cecil připraví. Snad už budou protkané jenom samým sluníčkem a teplíčkem. :-)

 

 

 

 

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz